Thajsko - Země úsměvů

Thajské království je země, kterou česká klientela stále více vyhledává. Není divu. Díky tomu, že v této zemi je hlavním náboženstvím buddhismus, tak pro nás je to dá se říct ráj. Lidé v Thajsku jsou usměvaví, rádi se vším pomůžou a i když pomoci nedokážou, jsou velice ochotní.

Není to tak dávno, co naše cestovní agentura zavítala do Thajska. Jako každý turista nebo prostý občan, jsme si i my jako dopravní prostředek zvolili skůtr. Nelze říct, že všechny tyto dopravní prostředky jsou ve stavu bezpečném, ale to jsme zjistili až pozdě. Krásné písečné pláže a osvěžující větřík můžou být i nebezpečné, pokud vítr navane malou vrstvu písku na silnici a ještě k tomu do zatáčky. Špatná kombinace. I přes to, že to odneslo jen zrcátko na motorce (které se mimochodem dá vyměnit na každém rohu za pár bahtů) a naražené koleno, tak se kolem nás seběhla skupina místních, ne aby koukali a fotili, co se stalo, jak by tomu bylo u nás, ale okamžitě nabídli pomoc, z restaurace, která byla několik metrů vedle, přiběhli číšníci s vodou na oplánutí a obvazy. No něco neuvěřitelného.

Samozřejmě, jak už to tak bývá, Thajsko má i svou druhou stránku. Nápory ruských a amerických turistů, kterým je jedno, jestli zaplatí za tričko 5 nebo 50 dolarů, trošku ten ráj kazí. Místním prodavačům, kteří byli zvyklí se honit za svými potenciálními klienty a přemlouvali je, ne však dotěrným způsobem, aby si koupili alespoň nějaký malý suvenýr a jěště k tomu smlouvali k cenám, které se zdály být až nesmyslně malé, pomalu došlo, že když si počkají v klidu ve svém krámu na klienty, kteří zaplatí mnohonásobek, tak proč by se měli snažit někde běhat.

Je velký rozdíl mezi Thajskem, které jsme navštívili před 15 lety a Thajskem, jak se prezentuje dnes. Naštěstí v Thajsku ještě nalezneme několik odlehlých ostrůvků, které jsou ještě těmito turisty nezničené, ale člověk za nimi musí cestovat o trochu dál a déle, než do středisek dávno objevených.